S pozdním létem se všichni chovatelé suchozemských želváků musí rozhodnout, zda budou zimovat, či nikoliv. Samozřejmě, že je pro želváky lepší zimovat.
Zimování či nezimování je také obvyklé místo sváru mezi chovateli. Někdo zimuje až od třetího roku, někdo od prvního, někdo říká těm, co mají želvy v teráriích, že nemusí zimovat vůbec. My zastáváme myšlenku, že zimovat by se mělo. Želvě to jedině prospěje. Sami zimujeme mladé od druhého roku jejich života.
Téma “zimování” velice dobře popsala Jana Pokorná na svém chovatelském webu, tak si dovolím na její článek odkázat. Klidně se můžete jejím článkem řídit. My zimujeme všechny naše želváky v lednici, protože příhodný sklep nemáme k dispozici.
U nás již příprava na přirozené zazimování želváků ve venkovní boudě probíhá koncem srpna (když jsou žně) nebo začátkem září. Nacpeme boudu čerstvou slámou, aby se měli do čeho zavrtat. Jakmile zazimují, přeneseme je do lednice.
