aneb co se při líhnutí tentokrát nepovedlo.
Pozor, pokračování jen pro silné žaludky.
Téměř každý rok se ve vejci v různé fázi inkubaci mláděte zastaví jeho vývoj. Je to nemilé, ale je to příroda. Vejce inkubujeme všechna v jednom inkubátoru a vývoj se zastaví v různých fázích. Letos jme tři vejce, u kterých se zastavil vývoj, otevřeli, abychom Vám ukázali, jak to může vypadat.
Nemáme velké počty vajec k inkubaci. V letoším roce jsme takto přišli jen o 3 vejce z 35.
Testudo graeca – silně zapáchající vejce, pod skořápkou je vidět velké černé fleky, inkubace skončila brzy….
Testudo hermanni – vejce zapáchalo, ale málo, pod skořápkou jsou vidět menší černé fleky. Již je vidět, že mládě je želvička, je téměř bez barvy a ještě toho měla hodně před sebou…
Testudo hermanni – vejce téměř nezapáchalo, mělo jen na špičce pár načernalých flíčků. Mládě je v pokročilé části vývoje, již je i krásně vybarvené.
Toto je bohužel příroda a nic moc s tím nezmůžeme. Už i tak se v inkubátorech chovatelů vylíhnou mláďata, která by se v přírodě nevylíhla. Nezapomínejte na to, že mládě musí být opravdu silný jedinec. Musí se dostat z vajíčka a potom se ještě vyhrabat z hnízda na povrch. O to to má v inkubátoru jednodušší.
U nás jim to ale neulehčujeme. Necháme všechna mláďata vylíhnout od proklobnutí vejce až do samotného závěru, kdy vyleze celé z vajíčka. Žádné loupání vajec, žádné pomáhání. Jen tak zajistíme co nejkvalitnější a silná mláďata.
No a na závěr se můžete alespoň podívat na to, co se povedlo. Fotografie z letošního líhnutí
