Námi chované druhy

Nejsme velcí chovatelé. Chováme pouze dva druhy suchozemských želv v několika exemplářích. Rádi bychom sice chov rozšířili, ale bohužel na to nemáme prostory. Ale spokojíme se i s tím, co máme. Želváci, o které se staráme nám dělají radost. Zatím jich tolik, že každého poznáme a má jméno. Není to tedy jen “želva”. A cože to tedy chováme za druhy?

Testudo hermanni (Želva zelenavá)

Jde o nejrozšířenější suchozemskou želvu, chovanou v zajetí u nás. Přezdívá se jí “želva domácí”. Hermanka (jak se této želvě běžně říká) je v přírodě ohroženým druhem a spadá do skupiny Cites “A”. Jako vlastník potřebujete Registrační list (bílý papír) a při prodeji musíte obdržet i výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý papír).

Testudo hermanni v dospělosti dorůstá velikosti kolem 20ti cm, samci cca o 1/3 méně.  Její přirozené prostředí je v jižní Evropě. Vyskytují se od Pyrenejského poloostrova, přes Itálii, bývalou Jugoslávii, Albánii, Rumunsko, Bulharsko, Řecko až do západního Turecka. Tato želva se díky již mnohým generacím v zajetí adaptovala na naše podnebí.

Jak vypadají hermanky v přírodě, se můžete podívat na serveru Balcanica.info

Testudo graeca (Želva žlutohnědá)

Je o dost méně rozšířená želva v našich končinách, než Hermanka. Ale já je mám raději a není to jen z toho důvodu, že je nemá každý.  Také spadají do skupiny Cites “A”. Jako vlastník potřebujete Registrační list (bílý papír) a při prodeji musíte obdržet i výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý papír).

Testudo graeca v dospělosti dorůstá velikosti až kolem 30ti cm (ibera 20-25 cm, samci 15-20 cm), samci jsou menší. Ale záleží hodně na oblasti výskytu, já osobně mám želvy menší. Pro mnoho začínajících chovatelů je k nerozeznání od želvy zelenavé. Je to želva náchylnější, než Hermanky, ale pokud dodržíme podmínky chovu, tak s nimi není problém. Testudo graeca má hodně poddruhů (kolem dvaceti). Rozdíl mezi nimi je hlavně v lokalitě výskytu. V českých podmínkách je nejrozšířenější Testudo graeca ibera, která vlastníme i my a v přírodě se vyskytuje převážně v Turecku a Řecku, dále v Makedonii, Bulharsku a Rumunsku. Dospělí jedinci se mohou zkřížit s druhem Testudo marginata. Stejně tak, jako Hermanky, tak se Gréky (jak se jim mezi chovateli říká) se již díky několika generacím odchovů dobře adaptovaly na naše klimatické podmínky.

Jak vypadají gréky v přírodě, se můžete podívat na serveru Balcanica.info

qrCode

Author: monty